Za Hájovnou podzim 2015 | Lesní čtvrť

Na podzim se podařil, díky velkému suchu a nízké hladině vody, malý objev v jeskyni Za Hájovnou. Jeskyně se nachází v Lesní Čtvrti u Vápenné. Za normálního stavu vody tvoří jeskyň jen vstupní síňka se sifonem, ze kterého většinu roku vyvěrá malý potůček. 

Za prvním sifonem

První sifon


V roce 1985 se na této lokalitě pokoušeli proniknout potápěči Speleoaquanautu Praha. Proplavali přes 15 m zatopených chodeb až za druhý sifon, ale dále se nedostali kvůli úzkému profilu. Zde nechali uvázanou vodicí šňůru, která je tu doposud. V dalších letech členové skupiny Sever provedli dva pokusy o odčerpání prvního sifonu. Při druhé akci se podařilo v prvním sifonu snížit hladinu vody, ale uvolnila se cesta pouze k druhému sifonu a jeskyně se po ukončení čerpání opět zaplavila, protože jí pořád protékal silný proud vody. V roce 2004 se v prvním sifonu snížila hladina vody díky suchu tak, že byl průlezný, ale bylo možno dostat se opět jen k druhému sifonu.


Mapování za prvním sifonem

Za druhým sifonem


V listopadu 2015 bylo při pravidelné kontrole jeskyně zjištěno, že opět klesla hladina v prvním sifonu a byl opět průlezný. Za posledních zhruba 30 let, kdy se provádí pozorování na této lokalitě, to bylo teprve podruhé. Voda klesla z důvodu velkého sucha, které panovalo v tomto roce. Ve dně prvního sifonu zůstala louže o průměru asi 1,5 m, kterou protékal potůček o průtoku asi 2 l/s. Voda protékala ve směru J-S a podél stěny mizela směrem k potoku, který je na povrchu. Cesta k druhému sifonu byla tedy volná. Druhý sifón byl také téměř bez vody a jeho dno bylo pokrytou větší vrstvou mazlavého bláta. Za sifonem je široká puklinovitá chodba se zatopenými propástkami a ve spodní část byla chodba zatopena vodou s aktivním tokem. V horním konci této prostory je uvázán konec vodící šňůry, kterou zde zanechali v roce 1985 potápěči. Dále se tehdy nedostali. 


Prokopaný průlez


Po 4 m se chodba zúžila a v horní části bylo nutno vyhrabat z jejího dna bláto, aby bylo možno postoupit dále. Naštěstí stála v cestě pouze krátká úžina, za kterou se otevřela malá prostora o rozměrech 3x3 m a výškou 2 m, do které vnikl při první akci V. Heger. Z prostory pokračuje východním směrem úzký meandr vysoký až 3 m který se po 7 m zužuje a není dále průlezný, je zde několik zasypaných komínů, které jsou však blízko u povrchu. Zadní část dna meandru je zatopeno vodou. Olovnice zde ukázala hloubku ještě asi dva metry. Podle všech známek však pravděpodobně nebývá zaplavován celý vodou, u stropu jsou vidět krátká brčka a bílé sintrové náteky. Na začátku meandru visí ze stropu kořen stromu. Stěny meandru mají jiný charakter než celý zbytek jeskyně, jsou zde ostré horizontální facety. Meandr směřuje dále do masivu. Jeskyně byla nafocena a zmapována v následujících akcích téhož roku. Hladina sifónů se držela dole ještě do zimy.


Objevený koncový meander

přidal: Dála | přidáno: 10. 04. 2016 | poslední editace: 10. 04. 2016